V sobotu odehrálo naše mužstvo jedno z klíčových utkání podzimu. Přijely k nám Chválkovice.
Na Sk Chválkovice, které jsou aktuálně na druhém místě tabulky, jsme před zápasem měli ze třetího místa ztrátu pěti bodů. Případná prohra by tak znamenal odskok Chvalek již na osm bodů a to by se v průběhu sezony těžko dohánělo. Vzhledem k tomu, že na remízu hrát neumíme, tak jsme se rozhodli, že zápas budeme muset vyhrát. Plán se nám začal komplikovat již v úterý na tréninku. Probíhalo klasické cvičení, kdy si hráč vezme balón a pošle obalovačku do šibenice. To se všem dařilo a brankaři tak neměli žádnou práci, jen vytahovali míče ze sítě. No, ale pak přišel Tomáš Režný a balón obalil tak moc, že si natáhl sval a z účasti na zápas se tak diskvalifikoval.
Ve čtvrtek se věci zkomplikovali ještě více. To jsme trénovali bránění standardních situací. Závěrem bylo, že jsme si řekli, že bude lepší, když nikdo proti nám žádnou standardku kopat nebude a šli jsme domů. Do zápasu jsme dále nemohli počítat ani s Markem Goldscheidem, který se ještě vzpamatovává se zranění, které utrpěl v Bělkovicích. Návrat se nekonal ani u Patrika Axmana. Patrik se sice již vrátil z cyklovýletu, bohužel si ale přivezl bolístku, kterou bylo potřeba zašít a tak jsme sním také nemohli počítat. Naopak po zranění a jednozápasové absenci se do sestavy vrátil Víťa Koplík. Hosté k nám dorazili také v oslabené sestavě. Nepřijel Roman Hubník.
Když nás hosté viděli v dresech, tak nás možná trošku podcenili. Podle průpovídek co měli, nám přišlo, že mají pocit, že jsme snad tlustí. A to tedy rozhodně není pravda. Máme maximálně dva, nebo tři pološtíhle fotbalisty a nejvíce jednoho neštíhlého fotbalistu. Do zápasu jsme vstoupili aktivně a od prvních minut jsme se snažili udávat tempo hry. První příležitost jsme si vytvořili v 7. minutě. Míra Sekela poslal dlouhý křížný míč na nabíhajícího Michala Koupila. Ten předběhl obránce a z rohu velkého vápna zkoušel zakončit. Bohužel míč špatně trefil a jeho „střela“ tak tak doskákala za rohovou lajnu mimo bránu. Takže to vlastně zase taková příležitost nebyla.
Hosté měli svoji šanci ve 20. minutě. Po pravé straně nám utekl David Bernartík, který se snažil pod sebou ve vápně najít nějakého spoluhráče. Naštěstí pro nás, svou přihrávkou našel pouze Martin Auffahrta, který míč v klidu uklidil na roh. Hosté se pak více méně soustředili hlavně na hádání se z rozhodčím a toho mohli litovat ve 26. minutě.
Krásnou průnikovou přihrávkou našel Víťa ve vápně Matěje Krbečka, který překonal hostujícího brankaře. Stav se ale neměnil. Rozhodčí, na kterého hosté většinu prvního poločasu nadávali, mávl pro nás docela těsný offside. Bylo to tak maximálně o Matějův pupek. Jakmile shodí kila navíc, bude to normálně gól. O tři minuty později měl velkou příležitost vstřelit gól Ondra Goldscheid. Ondra vystihl nepřesnou rozehrávku Chválkovic a z 20 metrů se pokusil přehodit brankáře. Lobík byl ale příliš krátký a klučina v bráně ho vytěsnil na roh. Ondrovi se stane maximálně jednou za rok, že takovou velkou šanci nepromění.
Ce 30. minutě zahrávali hosté standardní situaci, ze které se nám podařilo rozjet rychlý brejk. Na jeho konci utíkal sám na bránu Ondra. Ten stejný klučina, co Ondru už jednou vychytal, vyběhl a Ondrovu snahu o obhození před vápnem zlikvidoval. Ondrovi se stane maximálně dvakrát za rok, že takovou velkou šanci nepromění. No ale to nebylo všechno, brankář místo, aby zametl balón do autu, tak se pokusil hrát konstruktivně a jeho zpětnou nahrávku vystihl Ondra a získal tak balón zpět.
Takže teď Ondra stál s bolném před vyběhlým brankářem ve vzdálenosti 20 metrů od brány soupeře. No a řekl si, že když poprvé slavil úspěch s lobem, tak to prostě lobne znova. Co si budeme povídat, lobl to. Bohužel lob byl krátký a z brány se ho podařil vyhlavičkovat vracejícímu se Jakubu Vališovi. Ondrovi se stane maximálně třikrát za rok, že takovou velkou šanci nepromění.
Ve 41. minutě se nám podařil vstřelit gól. Hostující stoper nastřelil při rozehrávce Františka Henkla (hosté tvrdí, že do ruky, Franta tvrdí, že do ruky ne, my samozřejmě věříme Fandovi.). Každopádně Franta nelenil, míč přihrál před úplně prázdnou bránu do malého vápna na Ondru. A ten jako hráč, který své šance v pohodě proměňuje, bez problému zavěsil. Chválkovice mohli ještě do poločasu vyrovnat. Vlastní chybou jsme jim nabídli standartní situaci. Bylo to ideální pozice, na středu hřiště, kousek za velkým vápnem. K rozehrávce se postavil Tomáš Kazár a o tom jak tvrdou levačku má, se přesvědčil na vlastní kůži Pavel Jahoda. Pavel schytal ve zdi střelu přímo na hlavu (čímž podle všeho zabránil gólu). Bohužel střela to byla tak tvrdá, že s Pavlem pořádně otřásla a defacto ho vyřadila ze zápasů. Mezi tím, co byl Pavel ošetřován, tak rozhodčí ukončil první poločas.
Do druhého poločasu jsme ještě naskočili ve stejné sestavě jako do poločasu prvního. Ale krátce po startu přišel střílený centr do našeho vápna, který odhlavičkoval opět Pavel. Bohužel byla to pro něj poslední kapka. Musel být střídán, v kabině se mu pak udělalo zle a pro jistotu byl po zápase převezen do nemocnice. Pavel tak přišel o zbytek zápasu, o klobásu a navíc, protože se pokusil vyhnout hlasování o službu, tak ji nejspíše bude příštích 14 dní mít. Nemusíte se ale bát, podle posledních informací už je ok a příští neděli bude zase hlavičkovat.
Pavla na hřišti nahradil Michal Nguyen. Smutné chvíle ale nahradili veselé, to když jsme v 56. minutě šli do vedení 2:0. Střílený rohový kop, zakončoval Víta. Míč trefil do hostujícího Radka Vykrutíka a ten si ho srazil do vlastní brány. V 61. minutě bylo ještě veseleji. Aufik rozjel parádní akci. Našel dlouhým míčem Ondru na půlce hřiště. Ten prokázal přehled a míč pustil na Michala Nguyena, který z jedné hlavou prodloužil na nabíhajícího Fandu. Fanda si to namířil přímo do vápna Chválkovic a tam trefil za háčky na vzdálenější tyč, 3:0. Hosté byli ze dvou rychlých gólů otřeseni a zápas už byl v podstatě rozhodnutý. Chvalky se již k nějaké šanci na snížení výsledku nedostali a my šance, které jsme měli na zvýšení neproměnili.
Získali jsme tak tři body ve velice těžkém a důležitém zápase proti velmi kvalitnímu soupeři. Potřeba je vyzdvihnout naši obranou hru. Kluci teď brání fakt dobře a Chvalkovice, které jsou v soutěži druhé nejproduktivnější, jsme v podstatě do žádné šance nepustili. A to je cool. Mrzet nás tak může pouze zranění Pavla, jinak by to byla topová sobota. Všem fanouškům, kteří se přijeli podívat moc děkujeme. A těším se na vás zase příště. Tímhle zápasem jsme totiž odstartovali sérii těžkých zápasů. Ne, že by to byly před tím lehké zápasy. Ale rozumíme si. Tak zase přijďte!