Ahoj Honzo, co hraji v Hlubočkách (16 let), tak jsi tu. Spousta lidí když slyší jméno Hlubočky, tak si to spojí právě s tebou. Jsi tady takový základní kámen už řadu let. Mohl by jsi nám říct, jak dlouho už v Hlubočkách u fotbalu působíš a co tě k němu přivedlo?
„Od roku 1963 jsem působil v TJ. Moravia a po sloučeni s TJ. Hlubočky jsem pokračoval v Hlubočkách. Tento rok na jaře to bylo 60 let.“
Všichni víme, že tvoji aktuální pozicí v týmu je masér a zdravotník mužstva. Takže se staráš o to, aby nikdo neměl bebino a všechno bylo správně namazané. To děláš samozřejmě skvěle. Působil jsi v Hlubočkách i na jiných pozicích, zapojil ses třeba i jako aktivní hráč?
„Jako aktivní hráč, nebo na jiné pozici, jsem se nezapojil. Po absolvovaní kurzu a složeni zdravotních a masérských zkouškách činnost maséra a zdravotníka týmu zastávám nepřetržitě od počátku do dnešních dnů.“
Tvůj život se určitě netočí a netočil jen kolem fotbalu, i když jsi mu hodně obětoval. Mohl by jsi nám říct kdo je Jan Nový a co dělá mimo fotbal?
„Mimo fotbalu jsem byl dobrovolný hasič v nar. podniku MORA Moravia, kde jsem to z řadového hasiče dotáhl na velitele jednotky. Z této funkce jsem pak odešel do důchodu.“
Rozhovor jsme začali oslovením „Ahoj Honzo“ ale spousta našich fanoušků a hráčů, hlavně těch mladších, netuší o kom se baví, když někdo řekne Jan Nový. Všichni tě znají hlavně pod tvou přezdívkou „Čouda“. Prosím tě mohl by jsi odpovědět na otázku, která všechny určitě zajímá, jak jsi k této přezdívce přišel?
„Celý život jsem dělal v kovárně jako kovář a tak mě spojovaly s ohněm a kouřem. V té době jsem ještě kouřil a říkával jsem „Já si dám ČOUDA a jdem na to“ .Tak mě začaly říkat ČOUDO.“
V našem týmu už řadu let působí i tvoji dva vnuci Lukáš Ferenčík a Michal Nguyen. Oba tady odvedli pořádný kus práce a ty jsi na ně určitě pyšný. Nás by zajímalo, jak si prožíval, když Ferda ohlásil, že bude končit v A-týmu?
„Když jsem se dozvěděl že Lukáš končí za jedničku a bude hrát za dvojkou, tak mi to bylo líto a říkal jsem mu, že ještě na to má. Ale respektoval jsem to. On věděl sám, kdy má skončit.“
Michal měl také období, kdy tu nebyl úplně spokojený a nebo měl formu, tak chtěl zkusit vyšší soutěž. Minulou půlku sezony působil v FC Dolany a před několika lety dokonce přestoupil do Bystřice. Co jsi na jeho přestup do Byndy, jako skalní Hlubočák říkal?
„Z Michalových přestupu jsem moc radosti neměl, protože já jsem srdcem Hlubočkak. Ale na oba jsem pyšný a mám je rád.“
U FK Hluboček už jsi zažil strašně moc věcí, je nějaký okamžik na který vzpomínáš nejraději?
„Nejraději vzpomínám na všechny postupy, bylo to krásné a radostné . Nejkrásnější můj zážitek byly mé 80té narozeniny. Když jsem zjistil, že mě kluci mají rádi. Jak ti novější, tak ti dříve narození. Měl jsem takovou radost, že mě tekly slzy. Svůj život bez kluků a fotbalu si nedovedu představit.“
Pokud se bavíme o tvé nejhezčí vzpomínce na FK Hlubočky, tak se určitě musím zastavit i na opačném konci spektra. Vybavíš si jeden zážitek, který byl pro tebe v rámci našeho klubu nejtěžší?
„Nejhorší zážitky byly, když Frýdžovy (pzn. red. Jirka Frýdek) zlomili nohu a Davidovi Chaloupkovi zapadl jazyk. To byly hrozné chvíle.“
Moc ti děkuji za rozhovor a celkově za všechno co jsi pro nás za ty roky udělal. Je na závěr něco, co by jsi chtěl vzkázat naším hráčům a fanouškům?
„Hráčům vzkazuji ať drží spolu jako jedna parta, podávají ty nejlepší výkony a jsou hrdi že hrají za naše Hlubočky. Mám je rád. Na závěr bych chtěl poděkovat Svozkovi a Henymu za to co dokázali udělat pro zlepšení a zkrášlení našeho stadiónu. To nedokázalo žádné předchozí vedení.