V neděli odehrálo naše A-mužstvo utkání v Hodolanech. A vypadá to, že jste se všichni byli podívat.
Mají tam dost velkou tribunu a ta byla plná, nejen domácích ale i našich fanoušků. Za to vám moc
děkujeme. Takže vlastně tento článek reálně není moc pro koho psát.
No tak si aspoň rychle shrňme, co jsme všichni viděli. Takže, zápas to byl očekáváný. FC Hodolany,
mají našlapaný tým, který má ve svém středu hráče prvního kola Zdeňka Krajce, no a pak nějakého
Marka Heinze. Celý dobrovolný páteční trénink jsme se tedy velmi neaktivně věnovali tomu, jak
Zdenu ubránit (při střelbě na to hráči určitě mysleli). Naštěstí v neděli jsme zjistili, že Zdana hraje
v obraně a bude bránit on nás. Takže tím problém padnul.
Počasí fotbalu příliš nepřálo. Slunce pražilo, bylo strašné teplo a velké dusno. Takže většina hráčů už byla unavená po cestě z kabiny na hřiště. V zápase jsme se chtěli prezentovat kombinační hrou, dávat si to do nohy a zbytečně neztrácet, abychom nemuseli moc běhat. To se nám po většinu zápasu dařilo. To že moc neběháme se nám daří dlouhodobě. V úvodu utkání jsme byli více na míči, ale byli to domácí, kteří byli nebezpečnější. Vypracovali si pár zakončení, která skončila mimo naši bránu. Naštěstí domácí hráči nejspíše přepálili začátek a od 15. minuty přebrali iniciativu naši, v tu dobu již opálení kluci.
V 19. minutě se poprvé v zápase trefil Ondřej Golscheid a posunul náš tým do vedení 1:0. O necelé dvě minuty později upaloval domácí útočník sám na našeho brankáře. Patrik A. však výborně vyběhl, zmenšil úhel a střelu vykryl na roh. Od domácích to pak bylo v prvním poločase více méně vše (teda až na ten gól co dali) a přišel festival v našich zahozených šancí.
Postupně se do brankové příležitosti dostal Matěj Krbeček, Ondra G. a několikrát Tomáš Režný. Bohužel všechny naše
šance skončili na výborném domácím brankaři Jiřím Zbořilovi, brankové konstrukci a nebo u sousedů v zahradě. Když už se nám přeci jen gól povedlo vstřelit, tak nás nepodržel pomezní rozhodčí. Už se mohlo zdát, že se do kabin půjde za stavu 0:1. Ale nakonec padly ještě dva góly. Nejprve se ve 31. minutě trefil František Henkl. Ten dostal průnikovou nahrávku a svoji šanci s přehledem proměnil. Ještě v době kdy se Franta radoval jsme inkasovali my. Domácí nakopli balón, došlo k nedorozumění v naší obraně, balon propadl, sebral si ho domácí borec a s přehledem přehodil vyběhnutého Patrika. V 32. minutě tak bylo skoré 1:2. V prvním poločase to bylo vše.
Do druhého poločasu už se nikomu nechtělo. Místo chladivé emulze by se více hodil opalovací krém a místo „jonťáku“ cuba libre. Bohužel čekalo nás ještě 45. minut v naprostém horku. Domácí do druhého poločasu prostřídali. Ze hřiště odešel Zdenek Krajc, toho zradilo to, že se pokusil v takovém to počasí udělat tři sprinty. V 52. minutě jsme pak střídali i my, ze hřiště odešel Matěj Krbeček, toho zradil už druhý sprint.
V úvodu druhé půle jsme mohli zvýšit své vedení, bohužel samostatný průnik z pravé strany Ondra nedokázal proměnit. Hra pak ztratila tempa, na obou týmech bylo vidět, že už jsou hráči vyždímaní a žádný z nich rozhodně není připravený na přestup do Saudské Arábie. V 60. minutě jsme se dočkali zaslouženého zvýšení vedení. Z rohu jsme zahráli jednu variantu z našich devatenácti variant signálů, na jejímž konci byl Ondra G. a ten se nemýlil. Zápas se už pak více méně dohrával, nikdo nikam nespěchal, nikdo nechtěl udělat zbytečný rychlý pohyb.
To platilo až do 80. minuty. Pak přišla ztráta balónu v našem středu. Míč uloupil Mareček Pavel, prokličkoval se do naší
šestnáctky a z velkého úhlu se štěstím procedil míč do naší sítě, 2:3. To vlilo domácím novou energii do žil. Ti nás pak trochu zatlačili a snažili se o vyrovnání. Největší šanci měli v 86. minutě, kdy zahrávali roh. Do něho se krásně z oleje opřel domácí hráč, ale naštěstí pro nás, jeho pumelice pouze orazila spojnici naší brány. K naši radosti se skóre již neměnilo a my na horké půdě v Hodolanech zvítězili 2:3.