Už se to blíží, za chvilku tu bude konec sezony, všichni se můžeme sebrat a odjet na zaslouženou dovolenou. Dát si ledový čaj, meloun a mít pohodu u vody. Než ale nasadíte plavky, tak nás ještě čekají nějaké zápasy.
__________A-Tým___________
A-tým v neděli zajížděl na svůj předposlední letošní zápas k celku Sokolu Dub nad Moravou. V Dubu bylo nachystáno velice kvalitní hřiště, jedno z nejlepších v soutěži, které má navíc velice sympatické rozměry (jedno z nejmenších). Byla radost si tam zahrát. Počasí bylo spíše letní, takže zejména hráči na střídačce už by měli chodit namazaní (opalovacím krémem!), aby se nepřipekli. Protože se Dub pohyboval na poslední příčce tabulky, tak jsem si rozhodně přijeli pro tři body. Zároveň jsem nečekali nic jednoduchého, Dub k šanci na záchranu potřeboval zvítězit a proti urputně bránícím soupeřům se nám zpravidla příliš nedaří. Domácí do začátku zápasu vstoupili mnohem lépe.
Již v první minutě měli obrovskou šanci. Z levé strany se řítil na naši bránu domácí hráč, jeho prudkou střelu však Patrik Axmann vyrazil. Nebezpečí v našem vápně ale pokračovalo a domácí si připravili další střelecké příležitosti. Ve třetí minutě propadl míč na našem malém vápně a prudkou střelu z úhlu vyrazil Patrik na tyč. Kluci z Dubu nakonec vytěžili ze svého úvodního talku zaslouženě gól. A to gól moc pěkný.
Domácí kopali trestný kop z 35. metrů (je to neodborný odhad, mohlo to být 34. nebo dokonce 36. metrů). Všichni jsme čekali centr, nejspíše i domácí čekali centr, řidič autobusu čekal centr, borec co točí pivo čekal centr, ale David Hrabal to napral přímo na bránu a na jeho přízemní ránu byl Patrik krátký. Ještěže tak, protože by mu nejspíše otočila zápěstí. Domácí šli tedy do vedení 1:0.
Naši hráči se pak probudili a začali hrát. Vedení domácích nemělo dlouhého trvání a již v 8. minutě se dostal po rohovém kopu míč k Martinu Auffahrtovi, který ho napral před sebe a za přispění teče domácího hráče vyrovnal na 1:1. O čtyři minuty později bylo ještě veseleji. Z druhého rohu v utkání se nám podařilo opět skórovat. Ondra G. našel ve vápně Vítu Koplíka a ten hlavou potvrdil, že má aktuálně dobrou střeleckou formu 1:2. Pro Dub nešťastná chvíle, poslední gól z rohu jsme snad dali někdy před rokem a teď hned dva po sobě. Domácí pak vypadali, že jsou zaskočeni a trošku se odmlčeli.
Dynamika hry se tedy přesunula na jejich polovinu. Naši hráči si následně vypracovali několik vyložených brankových příležitostí, které ale buď končili na dobře chytajícím domácím brankáři a nebo prostě mimo bránu. A tak mohl přijít trest. Před koncem poločasu rozehrál Dub brejk z pravé strany, na jehož konci zakončoval z hranice šestnáctky zcela volný Skopal Libor. Naštěstí pro nás bránu vysoko přestřelil a tak se šlo do kabin za stavu 1:2.Do druhého poločasu musel trenér Lužný udělat nucenou změnu.
Náš pan kapitán Mara G. měl bolístku na kotníku. Na jeho pokožku sluníčko nejspíše také nedělalo dobře a tak musel střídat. Snad to nebude nic vážného. Do druhého poločasu jsme vstoupili daleko lépe, než do poločasu prvního. Byli jsme aktivní a tlačili na soupeřovu obranu. No a pak se v 52. minutě stalo něco, co se velice složitě popisuje. Vstřelili jsme gól, který porušuje většinu známých fyzikálních zákonu. František Henkl dostal pět metrů před vápnem soupeře prudkou průnikovou přihrávku. Franta o balón při snaze ho zpracovat zakopl (nebo co to bylo). Prostě do něj kopl jak do hrušky, balón se roztočil a začal směřovat někam k autové čáře, pak ale dopadl na hřiště, nejspíše na jediný drn co tam byl, roztočil se ještě víc a dojel domácím do brány. Franta ani nevěděl, jak takový gól oslavit. Každopádně do průběžného skóre jsme si ho započítali, takže stav byl 1:3.
V 57. minutě nastala hororová chvíle, Martin Auffahrt se protlačil do vápna mezi dva soupeře a chystal se zakončit, bohužel domácí obránce ho nešťastně natlačil na svého brankaře. Došlo ke srážce koleno na koleno a Martina musela ze hřiště odvézt sanitka. I když to v první chvíli vypadalo, že Martin umře, nebo minimálně o nohu přijde, tak podle lékařského vyšetření se prý jedná o standardní bebino. Takže Martin by díky bohu měl být příští zápas k dispozici. Domácí pak odpadli fyzicky a zbytek zápasu se dohrával převážně na jejich polovině.
Ve zbytku utkání jsme si ještě vypracovali několik brankových příležitostí z toho tři se nám podařilo proměnit. Nejprve se trefil v 70. minutě Ondra G. 1:4. V 81. první potom na 1:5 zvyšoval Martin Ambrož a o dvě minuty později na konečných 1:6 Tomáš Režný. Ještě musíme zmínit jednu šanci, kterou jsme zahodili v 89. minutě. Kdybychom ji nezmínili, tak nám to Ondra neodpustí. To běželi tři naši hráči na jednoho unaveného domácího obránce. Míra Sekela ideálně na penaltový puntík nachystal míč pro Ondru, který se ocitl tváří v tvář domácímu brankaři. Ten na něj nejspíše mrkl anebo se smutně podíval, protože Ondra mu to prostě přihrál do rukou. Na našem vítězství to ale již nic nezměnilo. V Dubu jsme až na prvních 5. minut odehráli velmi povedený zápas, prezentovali jsme se kombinační hrou a vytvořili si spoustu brankových příležitostí.
Jediné co nás tak může mrzet je produktivita. Domácí nám určitě nic neulehčili a zejména v prvním poločase podali sympatický výkon. O to jsou tři body a takový to vysoký brankový rozdíl cennější.
___________
B-Tým
___________
Naše Benfika vyrazila v sobotu odehrát svůj extra, ultra, prestižní zápas, kde už nikomu o nic nešlo, do Přáslavic. I když naše Béčko již bylo zachráněné a Přáslavice jsou zabetonovaní na pátém místě tabulky, tak protože se jednalo o derbíčko, chtěli obě mužstva vyhrát. Divácká návštěva byla velká a počasí bylo fajn, jediné co mohlo kazit dojem bylo hřiště. To je v Přáslavicích dlouhodobě bez formy. Přitom i naši hráči se pravidelným docházením na „Zahradu“ (místní diskotéka) snaží, aby domácí měli na trávu dostatek finančních prostředků .
Každopádně pro obě mužstva je hřiště vždy stejné a ten náš fotbal by se dal kopat i mezi bramborama. No a co ten zápas teda? Byla to přestřelka, které by nejspíše slušela více remíza, ale nakonec byli veselejší domácí. Tak jen v rychlosti. Nejprve jsme vedli my. Gól dal po hrubici domácího obránce náš kanonýr Dušan Hlaváč. Dušan se o poločase trošku vztekal, že mu to musíme lépe chystat. Přitom domácí mu to nachystali více než kvalitně. Přáslavice pak otočili výsledek díky dvou gólům Rubáčka Josefa a jedné trefy Davida Novotného na 3:1. Z vedení se ale radovali jen chvilku.
Protože v rozmezí 5. minut se nám podařilo vyrovnat. Na 3:2 snižoval Tomáš Oral, který dostal pěknou nahrávku od Dušana před prázdnou bránu a Tom se trefil. Tentokrát mu opravdu věříme, že necentroval. Na 3:3 se pak o čtyři minuty později trefil hlavou Dulin Lukáš. Dulas v Přáslavicích chvíli působil a proto měl pro něj gól speciální hodnotu. Anebo možná ne a bylo mu to jedno. Nestihli jsme se ho zeptat. O chvilku později kopali domácí hráč penaltu, kterou s přehledem zneškodnila naše opora v bráně Karel K. Kdo za domácí penaltu neproměnil si už nepamatujeme, ale určitě by ani nechtěl být jmenován.
Před koncem poločasu jsme přeci jen ještě jeden gól inkasovali. Tentokrát se trefil náš bývalý hráč Jakub Vavrys. Kuba na „Krmenčíka“ gól oslavil, takže ho škrtáme z našich srdcí a příště se na něj bude bučet.Ve druhém poločase hra trošku ztratila tempo. Obě družstva nejsou fyzicky úplně v topu a šlo to poznat. V 53. minutě se nám podařilo vyrovnat. Před soupeřovou šestnáctkou jsme zahrávali trestný kop. Rozehráli jsem signál 19.B, na konci kterého Dušan dopravil balón do prázdné brány. I když na hřišti od domácích zaznívalo, že tahle rozehrávka se dala čekat, tak tam ve výsledku stáli jako kuželky. Ještě veseleji mohlo být o tři minuty později.
Do velmi nadějné situace se dostal Radek Škapa, bohužel při zakončení se zranil. Takže dvojnásobná smůla. Nejenže šanci neproměnil, navíc musel být střídán. Snad to nebude nic vážného. Stav 4:4 vypadal, že je fér a obě mužstva jsou s tím ok. Pak ale přišla 63. minuta. Bedřich Žižka, který měl obě oči, viděl špatné postavení našeho brankaře. Vystřelil prudkou ránu z rohu vápna, střela určitě zaplavala, odrazila se od země a skončila v naší bráně. Domácí tedy opět vedli 5:4. Do konce zápasu se už nic důležitého nestalo. My pak vrhli všechno do útoku a domácí měli místo na brejkové situace. Všechny tyto šance bezpečně pochytal Karel a protože jsme se už ani my netrefili, skončil zápas 5:4 pro Přáslavice.
Diváci si utkání určitě užili, mělo to určitou úroveň (těžko říct jakou), padlo devět gólů a neztratil se žádný balón. Tak jako my se minulý týden loučili s odcházející legendou Tomášem Svozilem, tak i Přáslavice měly svoji rozlučku. Poslední utkání za domácí dohrál Michal Horák. Za Hlubočky „Horysovi“ gratulujeme k úspěšné kariéře v Přáslavicích. Uvidíme, jestli si to oba borci ještě nerozmyslí, teď je přeci jen hodně v kurzu Saudská Arábie.
Všem fanouškům díky a uvidíme se zase za týdne.
Dorosti o tomto víkendu měli volno. Zdá se to nelogické, jelikož v příštím týdnu odehrají svůj poslední zápas, ale rozlosování je nekompromisní. Mladší žáci sehráli v sobotu dopoledne na domácí půdě své utkání proti Olešnici. Soupeři nedali jedinou šanci a vyhráli 10:0. Na gólech se podíleli hattrickem Vojta Švébiš, dvěma góly Mira Motúz a po jednom gólu Šimon Mizerák, Tom Homola, Honzové Stehlík a Hanyk a Pepa Spurný. Mlaďochům zbývá odehrát ještě 3 utkání, takže na pomyslnou letní dovolenou si ještě musí máknout.
Starší přípravka odehrála v sobotu turnaj na hřišti v Hodolanech. Sehrála klasicky 3 utkání a to tak, že prohrála s domácím týmem 9:3 a dvakrát remizovala se Šternberkem 3:3 a se Slatinicemi 5:5. Mladší přípravka odehrála také v sobotu turnaj, ale ve Štěpánově. S domácím celkem vyhrála 8:6, a dvakrát prohrála s Horkou nad Moravou 4:6 a s Novými Sady 3:6.