Ahoj, ahoj. Tento týden odehrálo naše B-mužstvo dvoj-utkání. Byl to v podstatě takový pohárový týden. Brali jsme to jako generálku na příští rok, kdy jak doufáme, bude naše B. mužstvo hrát Ligu Mistrů. Oficiální přihlášku v cizím jazyce jsme již odeslali (viz obrázek níže). Čekáme na odpověď.
Abychom vás tedy nezdržovali moc, shrneme oba zápasy do jednoho reportu. Takže, nejprve se naše rezerva střetla ve čtvrtek na domácí půdě proti (v té době) třetímu týmu tabulky Sokol Drahanovice. Drahanovice se prezentují velice pěkným kombinačním fotbalem a zároveň dávají docela dost gólů. My docela dost gólů dostáváme. Věděli jsme tedy, že nás nebude čekat nic jednoduchého.
Naši hráči se ale na zápas dobře připravili. Nejspíše ve středu nikde nebyli a nebo byla dobrá snídaně. Do prvního poločasu jsme vstoupili velice aktivně a celých čtyřicet pět minut jsme udávali tempo. Naši kluci dobře kombinovali a dostávali se do šancí. Na první gól se čekalo do 24. minuty. K odraženému míči ve vápně se dostal Zdena Tomek a s přehledem do odkryté brány z malého vápna zavěsil. Zdena dal už druhý gól ve dvou zápasech. Famózní forma.
O minutu později bylo již skóre 2:0. Dušan Hlaváč se uvolnil na pravé straně hřiště, namířil si to přímo do vápna, tam obehrál několik obránců, prováhal několik možností přihrát a se štěstím se po dvou tečích jeho střela dostala do brány.
První poločas byl z naší strany opravdu dobrý, soupeře jsme do nějaké extra šance nepustili a sami jsme skoré mohli ještě navýšit. No a pak přišel druhý poločas a s ním na hřiště i naše „posily“. Kdo chodí na naše béčko častěji, tak mohl vidět ve druhém poločase klasický zápas „benfiky“. Byla to přestřelka jako na divokém západě. Kdyby Karel Maye ještě žil, tak o tom napíše knihu. Hosté začali hrát více po zemi a ukazovali proč jsou na třetím místě tabulky. Měli více balon na svých kopačkách a začali nám zatápět.
Již ve 49. minutě se jim podařilo snížit na 2:1. Naši kluci si asi řekli, že výsledek nemá cenu bránit a začali také více útočit. To přineslo své ovoce v 55. minutě, kdy jsme díky Dušanovi opět odskočili na rozdíl dvou gólů. V 58. minutě jsme se mohli radovat ještě více, to se trefil Lukáš Juřík. Bohužel Lukáš trefil vlastní bránu a tak jsme se zas až tak moc, že dal gól, neradovali, 3:2. V 67. minutě se diskvalifikoval ze hry, po druhé žluté kartě hostující Kamínek Michal.
Na Drahanovicích se nijak ztráta jednoho může nepodepsala. Hráli pořád stejně a na hřišti v té době byli lepším družstvem. Od vyloučení to vypadalo, že oba týmy rezignovali na jakoukoliv obrannou hru. K vidění bylo na obou stranách velké množství gólových příležitostí. No, také do obou branek napadaly ještě góly. Za nás se v 70. minutě trefil opět Dušan a završil tak hattrick, 4:2. Domácím se pak i v deseti podařilo vyrovnat na 4:4.
V 73. minutě se trefil Lutonský Radek a v 77. Kment Antonín. Jestli jste si mysleli, že se pak zápas v klidu dohraje na remízu, tak to vůbec. V 85. minutě se trefil Martin Auffahrt. Martin se trefil způsobem, kterým to umí jen on. Ze skluzu trefil bodlem šibenici. V 88. minutě jsme znova odskočili na rozdíl dvou gólů. Z poza vápna se trefil Matěj Krbeček.
Nebyli bychom to ovšem my, kdybychom ještě nestihli inkasovat. V 90. minutě na konečných 6:5 uzavřel skóre hostující Bartl Miroslav. Náš tým, zaslouží za první poločas velkou pochvalu. Druhý poločas patřil spíše hostům. Vyhrát mohli oba týmy, ale nakonec se štěstí přiklonilo na naši stranu. Každopádně všichni fanoušci si zápas určitě užili.
…..
Pak přišla neděle. V neděli nás zase nečekalo nic lehkého. Přijela k nám rezerva z Chvalkovic, Sk Chvalkovice B. Bohužel nedělní sraz začal jednou obří nepříjemností. O Dušanovi jsme si mysleli, že je to fajn kluk, který umí dávat góly. Ale to co předvedl, nemá se slušným vychováním nic společného. Dušen přišel na sraz v dresu Reálu Madrid.
Vzhledem k tomu, že převážná část kabiny a hlavně všichni členové tiskového oddělení fandí ve španělsku pouze opravdovým fotbalovým týmům. Tak se to nesetkalo s pochopením. Dušana tak dále v reportu budeme zmiňovat pouze jako „hráč číslo 9“.No, takže co zápas? Nedělní zápas naší rezervě vyšel herně i výsledkově. Již ve 12. minutě jsme šli do vedení, „hráč číslo 9“ proměnil svůj samostatný nájezd číslo jedna.
Ve 20. minutě Ondra Goldscheid napálil míč z rohové čáry po zemi na bránu. Brankař Chvalkovic z toho byl tak v šoku, že si míč hodil do brány. No a my se radovali z vedení 2:0. Ondra přišel vypomoct našemu B-týmu, protože prý padla nějaká sázka mezi ním a jeho ženou. Více zatím nevíme. Ale náš investigativní tým na tom již pracuje a brzo přineseme podrobnosti. O osm minut později jsme šli již do třígólového vedení. Z poza vápna vypustil ne příliš tvrdou, ale ani ne příliš měkkou ránu Jiří Henkl. Střela to byla tak akorát a proto skončila v soupeřově síti.
Hosté se snažili zápas zdramatizovat, ale jejich útoky, buď končily nepřesnou střelou ze dvaceti metrů a nebo na naší dobře fungující obraně (Ano naše dobře fungující obrana je v souvislosti s našim béčkem trošku oxymóron). Pro to nás může mrzet, nedůraz při rohovém kopu ve 37. minutě, ze kterého jsme inkasovali jediný gól v zápase. Střelcem byl hostující Hrbáček Metoděj.
Do poločasu jsme ještě navýšili vedení na 4:1. „Hráč číslo 9.“ proměnil svůj samostatný nájezd číslo čtyři. Ve druhém poločase se obrázek hry příliš nezměnil. Hosté začali situace před naší šestnáctkou lépe řešit a dostávali se do šancí. Bohužel pro ně v naší bráně stál jako skála, nepřekonatelný, neprostřelitelný Karel Krätschmer. Který, jak je jeho zvykem předvedl několik světových zákroků.
Na hřišti jsme i ve druhém poločase byli lepším týmem. Vytvořili jsme si několik gólových příležitostí, které jsme ale ledabyle neproměnili. Buď jsme situaci řešili špatně a nebo zkrátka odflákli koncovku. A tak jediným našim střelcem ve druhém poločase byl v 62. minutě Ondra. Který po nahrávce Matěje Krbečka prostřelil z malého vápna vše co mu stálo v cestě a připsal si svůj druhý gól v zápase. Do konce už se nikdo netrefil a tak byl finální výsledek 5:1.
Naše béčko v tomto zápase zlepšilo hru dozadu, ale zhoršilo hru do předu. I tak jsme dali 5 gólů, což je cool. Kdo to má. Předvedli jsme dobrý výkon a získali do tabulky další tři body proti silnému soupeři. Bohužel, některé situace jsme neřešili tak jako bychom měli, a tak by někdo mohl říct, někdo trošku přísnější, že jsme místama vypadali na hřišti jako šašci. No ale jako šašci co vedou 5:1.
Ještě je potřeba vypíchnout Filipa Lidáka. Filip měl na oba zápasy perfektně připravené kopačky. Ty se leskli už od brány. Zašpinil si je ve čtvrtek na zápase a pak je doma čistil? Nebo si je vůbec nezašpinil? To je záhada. Každopádně všem fanouškům, kteří nás přišli podpořit děkujeme a těšíme se na vás zase příště.