Náš vstup do sezóny snad nemohl dopadnout hůře. Debakl na půdě B týmu Kozlovic však byl reálným obrazem dění na hřišti a naprosto přesným vysvědčením našeho nemastného, neslaného výkonu.
Od první minuty bylo jasné, kdo bude diktovat tempo hry. Byly to domácí. Naši hráči vůbec nezachytili vstup do utkání, působili nekoncentrovaně, nedůrazně, lehce ztráceli míče a nechávali se zatlačit svýmy hloupými chybami hluboko na vlastní polovinu hřiště. Daleko živější domácí hráči se sice těžce dostávali do vyložených brankových situací, ale standartních situací, rohů, nebezpečných centrů a skrumáží pred naší brankou neustále přybývalo. Na hřišti naprosto dominovali, takže to, že jsme inkasovali, byť po šťastné teči soupeře, bylo jen logickým vyústěním dění na hřišti. Jednoduchá hra domácích v podobě křižných nákopů nám dělala neustále velké problémy v defenzivě a snad dobrých 30 minut jsme na ni nedokázali jakkoliv zareagovat, byť došlo k několikerému přeskupení našich defenzivních řad.
Naopak naše ofenzivni snaha vypadala víceméně trapně, protože jakýkoliv pokus o kombinační přechod půlící čáry končil naší primitivní ztrátou nebo ji domácí stopeři s naprostým klidem eliminovali.
Poslední čtvrthodinka prvního poločasu nám však dala naději. Domácí začali více kazit, ustoupili od své fyzické hry a dění na hřišti se opticky vyrovnalo. I my jsme se párkrát dostali na dostřel domácího brankáře nebo do možnosti prečíslení. Vše však bylo hodně alibistické, bez důrazu a nikdy nemohlo vést k úspěchu.
Poločasový výsledek a ani předváděná hra v první půli pro nás nevyznívala dobře, ale naděje na dobrý výsledek stále žila. Díky zlepšenému výkonu v závěru první půle i diky tomu, že domácím díky náročnému vstupu do utkání pomalu začlo docházet.
Bohužel hned úvodu druhé půle přišel další trest za naši laxnost a bohorovnost při bránění před naší šestnáctkou a z jednoduchého obraného odkopu domácích do naší „konsolidované“ obrané čtverky byla zásluhou dvou útočníků domácích branka na 2:0.
Poté přišlo další logické přeskupení našich rad, tentokráte v naší ofenzivní časti. Okamžitě jsme získali půdu pod nohama, dostali se konečně do hry, postupně získávali území, ale naše hra v posledních třiceti metrech byla žalostná. Nešlo jen o to, že jsme si v této fázi zápasu, kdy jsme diktovali tempo utkání my, nevypracovali byť jen jedinou čistou brankovou šanci, ale hlavně o to, jakým způsobem jsme tyto situace řešili. Domácí tým v obranné fázi s naprostou lehkostí a elegancí řešil naše naivní výpady a v podstatě jen svou chytrostí a čtením hry čekal na to, až naši hráči v červených dresech narazí do žlutomodré zdi vystavěné domácími borci. Naše ofenzívní snaha byla totálně bez nápadu, invence a hluboko, daleko za našimi možnosti.
S takovým řešením herních situací nemáme šanci proti žádnému týmu.
Za tenhle časový úsek hry zaslouží naši hráči malou pochvalu. Za to, že chtěli s výsledkem něco udělat a prali se o výsledek.
Za co však v žádném případě pochvalu nezaslouží, je poslednich 15 minut utkání kdy se hra zvrhla v útoky nahoru, dolů na obou stranách. Ovšem způsob, jakým někteří naši hráči zastavovali rychlé výpady soupeře do fotbalu nepatří.
Frustrace a chování některych našich hráčů byla silně za hranou férového sportu a takovouhle hrou se rozhodně presentovat nechceme a ani nebudeme. Výsledkem této frustrace a totálniho rozkladu naší defenzivy byly další dvě inkasované branky v naší síti a bezpočet šancí domácích hráčů jenž výsledkově udělal nakonec z našeho zápasu debakl. ZASLOUŽENÝ!!
Sluší se soupeři pogratulovat k dobrému výkonu a zaslouženému vítězství. Bylo jednoznačné a podložené kvalitním výkonem.
Náš tým má naopak hodně o čem přemýšlet. Přísnější měřítko z našeho týmu zaslouží pouze trojice hráčů Marek Goldscheid, Pavel Jahoda a Tomáš Režný. Zbytku týmu se zápas na rovinu nepovedl. Nejde však o prohru jako takovou, to se může stát. Když je soupeř kvalitnější, ty odevzdáš ve prospěch týmu maximum, tak proč ne. Je to jen sport. Ale jde o správný přístup k utkání a své vlastní nastavení, které tentokráte u většiny týmu nebylo správné. Výkonem, svým chováním na hřišti i přístupem k zápasu jsme se vrátili do dob, o kterých jsme si naivně myslely, že už jsou dávnou minulostí. Bohužel neděle nám ukázala, že tomuto tak zdaleka není!!!
Věříme, že tento zápas nás rychle usadí do reality, byl pouhou vyjímkou a my se zase co nejrychleji vrátíme zpět k správnému nastavení jak do tréninků tak i do zápasů.
Pokud chcete vidět, jestli se nám tento restart podaří, dojděte již tuto sobotu 22.8. na náš stadion, kde budeme hostit od 16:30 hod. tým Čechovic.