V dalším venkovním zápase jsme zajížděli na půdu Určic u Prostějova a nebylo to vůbec jednoduché utkání. Očekávali jsme úvodní tlak domácích a postupem času jsme se chtěli osmělovat k soupeřově brance a vytvářet si nějaké ty brankové příležitosti. Jen jsme tak trochu nečekali, že úvodní tlak domácích bude trvat celých 45 minut. Domácí hráči se v první půli dobře pohybovali, včas nás dostupovali, vyhrávali v podstatě každý osobní souboj a po lehce získaných míčích ve středu pole se ihned tlačili nahoru před našeho brankáře. Pravdou je, že do vyložené šance se i vinou vlastní nemohoucnosti v poslední tretině hřiště za celých 45 minut nedostali. Neustále však hrozili ze vzduchu po centrech nebo po velkém množstvím standartních situací, po našich naprosto zbytečných faulech na naší polovině hřiště. Naše příležitosti vstřelit branku se v první půli smrskly v podstatě jen na dvě příležitosti, ale ani Tomáš Hloušek z malého vápna, ani Ondra Goldscheid z vápna velkého branku z dobrých střeleckých pozic netrefili.
Druhý poločas byl určitě vyrovnanější, ale kvalita hry z obou stran trpěla. Oba týmy ztrácely spousty lehkých míčů, přibylo osobnich soubojů, hra se neustále kouskovala a tempo hry tudíž nebylo nijak valné. Naši hrači se oproti první půli trochu zklidnili na míči, častěji jsme se dostávali na dostřel soupeřova brankáře, ale stejně jako domácí tým v první půli jsme okolo soupeřovy šestnátcky byly naprosto impotentní. V podstatě až na jednu či dvě pološance na každé straně hřiště jsme ve druhé půli žádné 100% nebezpečí pro žádného z brankářů nezaznamenali. Nervózní zavěr zápasu z obou stran už žádnou výsledkovou změnu skóre nepřinesl a tak né příliš pohledné utkání dvou týmů z druhé poloviny tabulky skončilo spravedlivou bezbrankovou remízou.
Opět se potvrdil náš podzimní trend. Pokud se vyvarujeme opravdu hrubých individuálních chyb jednotlivců v defenzivě, soupeři se do naší obrany velmi těžce dostávají. A i když pořád naše organizace hry vázne a nesplňuje v podstatě žádná defenzivní kriteria, soupeři mají velký problém s naší tuhou a urputnou obranou.
Stinou stránkou tohoto plus v defenzivě je hra na druhé polovině hřiště. Tam nám to zkrátka zatím vůbec nelepí. V útočné fázi jsme zatím naprosto neškodní, bez nápadů, bez šancí, bez výraznějších možností vstřelit jednu či více branek. Nestřílime, necentrujeme, nevymýšlíme, bojíme se hrát 1 na 1. Jsme v koncovce zbrklí, nervózní a tomu odpovídá i počet šancí a vůbec možností tu branku vstřelit. Na tomto chceme ve zbytku podzimní části zapracovat. Udržet poctivost v defenzivě a přidat invenci před brankou soupeře. Hráče na to máme, jen je potřebujeme trochu ofenzivně vytunit.
Bod z Určic tedy určitě bereme a velký dík za něj patří i našim věrným fanouškům, kteří do posledního místa zaplnili náš minibus v čele se stálým kapitánem korábu, věčně usměvavým a nekonečně trpělivým řidičem, panem Markem. Jen díky tomu, že pár hráčů jelo vozem po vlastni ose, jsme se nakonec do mikrobusu přeci jen po menších peripetiích všichni našťouchali, což už byla v ten okamžik v podstatě první výhra dne.
Pánové a dámo, díky za Vaši podporu. Kabina už teď vymýšlí, jak Vám společně v závěru sezóny poděkovat za Vámi projevovanou přízeň. Snad budete příjemně překvapeni.
Závěrem jen malá připomínka, že další utkání hrajeme opět venku a to v neděli 4.10. od 15:00 hod. v nedalekých Kožušanech, tak kdo by měl chuť, si po nedělním obědě zpestřit odpoledne, tak víte kam se zajet podívat.
A pokud by vám to odpoledne nestačilo, tak náš nově složený dorostenecký tým hraje taktéž v neděli 4.10. už dopoledne od 10:00 hod. svoje derby v nedalekých Doloplazích. I tam jste srdečně zváni.