O víkendu odehrálo naše A-mužstvo velice důležité a prestižní utkání. Přijel k nám první
celek tabulky SK Radslavice. Na tento zápas se fanoušci těšili, takže bylo vyprodáno dlouho
dopředu. Lidé volali, jestli nemáme nějaké místo aspoň na stojáka, případně jestli když
budou koukat ze sjezdovky, tak jestli musí kupovat skypass. Nakonec se ale pokazilo počasí,
byla zima a foukalo, takže většina lidi nepřišla. Fakt díky zimo!!
Zápas jsme chtěli vyhrát, aby rozdíl nebyl tako velký a měli jsme ještě jakousi šanci o něco
hrát. Do zápasu nemohl naskočit Martin Auffahrt. Aufik bohužel špatně psychicky snášel
svoji neproměněnou šanci v Beňově a musel jet na ozdravný pobyt. Jinak jsme byli
v podstatě kompletní, tedy když nepočítám dlouhodobé lazary Fandu a Ondru. Kluků
z Radslavic přijelo také dost, působilo to, že jsou také v plné sestavě. Těžko říct, co je
v Radslavicích za vodu, ale většina hráčů hostů byla tak vysoká, že Jakub Stloukal proti nim
vypadal jako prďoch.
Dobře, dobře. Takže zápas. První poločas začal opatrně z obou stran. Trochu jsme se
oťukávali a sváděli souboje daleko od obou vápen. Zmrzlé fanoušky z letargie vytrhl až v 16.
minutě hostující Hotěk Jakub. Ten se postavil k trestnému kopu ze vzdálenosti dvacetipěti
metrů. Nic nevymýšlel nakopl míč po větru a málem nám zlomil tyč. Míra Sekela by přísahal,
že je promáčklá. Každopádně jsme měli štěstí a gól z toho nebyl. Fandové pak měli zase
nějaký čas koukat na to, jak v prudkém větru poletuje listí. To jim vydrželo asi do 31. minuty,
pak jsem o sobě dali vědět i my. Pavel Jahoda z pravé strany poslal do vápna bochánek na
Michala Koupila. Michal si vzpomněl na svoje nejlepší léta a z oleje narval balón na bránu.
Bylo to celkem pěkné, ale klučina v bráně hostů míč zvládl vyrazit. Byla to jen předzvěst
toho, co měl Michal pro domácí fanoušky připravené. O 8. minut později přišel vrchol jeho
kariéry. Vsítil podle něj (a my musíme souhlasit) nejhezčí gól ve svém životě. Tomáš Režný
nacentroval míč do vápna soupeře. Hostující Horký Adam při snaze centr odvrátit si málem
zlomil kotník, na míč šlápnul a připravil ho asi metr před prázdnou bránu pro Michala. No a
ten famózně pravačkou balón doťukl do brány. Fakt paráda. Fanynky chtěly být s Michalem,
fanoušci chtěli být jako Michal, pro děti se stal vzorem, pro nás legendou. Ve 43. minutě
mohli kluci v zeleném vyrovnat. Nějak se stalo, že šli do brejku pět na dva. Měli jsme zase
ale štěstí, bylo z toho jen břevno a my tak první poločas vyhráli 1:0.
Z kabiny se do té zimy nikomu moc nechtělo. Ale druhý poločas by bez nás nezačal. Naši
hru jsme zlepšili a zápas začali více kontrolovat. Hrálo se převážně na polovině soupeře.
Také to bylo tím, že jsme druhý poločas hráli po větru. Nějaká extra šance nebyla k vidění
ani na jedné straně hřiště, obě mužstva měla náznaky, ale zakončení do statistik
nepřibývalo. Fandové si tak v klidu mohli jít koupit do kiosku čaj, do udírny klobásu a pak si
jít volným tempem sednou zpět na své místo. Tam chvilku popřemýšleli o tom, jestli neměli
radši doma opravovat šuplíky. A když se v 67. minutě konečně začali zase soustředit na
fotbal, tak jsme kopali roh. Ten parádně kopl Rejža. Na zadní tyči našel Jakuba Stloukala,
který se prosadil hlavou. Jestli někdo čekal, že v tomto zápase dáme gól hlavou, tak klobouk
dolů. Průběžné skóre bylo 2:0. Tohle vedení nám vydrželo přesně pět minut. Pak se na
pravé straně prokličkoval k vápnu Škrabák Patrik a překvapivou střelou překonal Paťase.
Bylo to pěkná akce a pěkný gól. Samozřejmě ne tak pěkný, jako ten Michalův. V 72. minutě
bylo tedy zaděláno na drama s rozdíl byl opět jednogólový, 2:1. Naši kluci ale bránili
zodpovědně a do konce zápasu hosty do žádné velké příležitosti nepustili. Naopak před
koncem zápasu jsme to mohli být my, kdo ještě vstřelí branku. Utíkali jsme od brejku čtyři na
jednoho. Matěj Krbeček, ale zvolil nečekané řešení a místo toho, aby si to namířil do vápna
soupeře, tak vyrazil k rohovému praporku zdržovat čas. Lidé volali, to si děláš prdel. Michal Korec volal, tak to nahraj je nás tu osm. Ale ne, Matěj si jel to svoje. Kluci v televizi to tak dělají. U praporku pak spadnul a bylo po akci. Do konce zápasu jsme se pak ještě trošku stihl s hosty před jejich střídačkou požďuchat, ale to je taková klasická kočkovačka.
Rozhodčí si nechtěl už nic komplikovat a chvilku potom písknul konec zápasu.
Zápasu by asi slušela remíza. Ale výhru bereme, byl to těžký zápas a tři body jsou zlaté.
Napravili jsme tak ztrátu z podzimního venkovního zápasu, ve kterém jsme byli lepší, ale
prohráli. Takže jsme si kvit. Fanoušci, co přišli, tak ve výsledku musí být spokojení. Michal
Koupil je 74 minut (pak ho tréňa k respektu k soupeři vystřídal) bavil svým totálním fotbalem,
live Joga Bonita a jako třešničku na dortu nabídl fanouškům k vidění gól století.
Pokud má někdo zájem na tu parádu znovu kouknout, tak můžete zde
Fanouškům moc děkujeme a těšíme se na vás zase o víkendu.
