V sobotu jsme zajížděli na fotbal k bazénu do Bělkovic. Počasí bylo fajn, nějací lidi se přišli
podívat, takže to mohla být pěkná sobota. Pěknou sobotu si udělal i náš brankař Patrik
Axman, který vyrazil na kolo a do brány tak musel naskočit Karel Krätschmer.
Ve fotbale jde o to kopat do míče a pokud možno kopnout míč do brány soupeře. Brána je
taková velká obdélníková konstrukce, která stojí na obou stranách hřiště. Blbé je, že někdy je
ta brána postavená špatně a pak ji nemůžete trefit. No a taky je tu soupeř, který také kope do
míče a snaží se vaše kopaní překazit. Kopat do míče se nám dařilo, ale ta brána. Ta brána
prostě nestála dobře. A odnesli jsme to my i domácí. V Bělkovicích by s tím měli něco udělat.
Fanoušci mohli vidět spoustu krásných gólů. Ale takhle prostě jen zvonili tyčky a břevna, a to
nikdo vidět nechce.
Do zápasu jsme vstoupili celkem dobře, kopat do míče se nám dařilo více, než klukům
v černém a vypracovali jsme si malou uzemní převahu. V prvních čtyřiceti pěti minutách jsme
byli také nebezpečnější. Ve 10. minutě poprvé zvonila konstrukce. Radim Dvořák našel ve
vápně soupeře Michala Nguyena a ten hlavou trefil břevno. Sice to vypadalo fajn, ale
hlavička to nebyla nijak důrazná ani umístěná, takže kdyby mířila do brány, tak by ji nejspíše
golmán domácích chytal. Ale takhle to aspoň cinklo. Cinklo to i o pět minut později. To se
Míša položil do dalšího centru z pravé strany. Měl to složité, ale i tak dokázal nohou zakončit.
Bohužel trefil jen tyč. V 19. minutě to zase zvonilo. Fanoušci už museli mít zalehnuto
v uších. Ondra Goldscheid trefil přímo z rohou tyč. Domácím se k nějakému extra
zakončení, nebo šanci zatím nedařilo dostat. Karel v pohodě jejich centry do vápna sbíral do
rukavic. Ve 23. minutě mohl dát jeden z naších nejmenší hráčů gól hlavou. Rejžu ve vápně
našel parádním centrem František Henkl. Tom to ze zadní tyče hlavou dával do protipohybu
domácího brankaře, ten ale vytáhl parádní zákrok a střelu vyrazil.
Rejža to zkoušel hlavou i o čtyři minuty později. Prudkým centrem ho hledal na penaltě
soupeře Martin Auffahrt. Tomík tam byl úplně sám. Bohužel míč jen lízl pleší. Kdyby měl
ofinu je to gól. Ve třicáté minutě si první gólovou vypracovali domácí, sám na bránu utíkal
Vymětal Vojtěch. Naštěstí se mu při zakončení splašily nohy a netrefil zařízení. Do poločasu
se ještě do velké šance dostal Michal Korec. Na velkém vápně ho nahrávkou pod sebe našel
Rejža. Kory to zkusil z první na bránu. Pozice to byla dobrá. Bohužel, tady by nepomohlo,
ani kdyby kluci z Bělkovic pověsili bránu na strom. Místo toho abychom šli do kabin za
pohodového vedení, jsme tam šli za stavu 0:0.
Ve druhém poločase se domácí ještě více za táhli a spoléhali na rychlé brejkové situace.
Taktika jim vycházela a ve druhém poločase nás zlobili mnohem více.
Ve druhém poločase jsem si první velkou gólovou příležitost vypracovali až v 64. minutě. Do
té doby se oboustranně hrál bezpečný fotbal. Jakub Stloukal dostal na penaltu míč po zemi,
proti noze od Mírka Sekeli. Kuba to trefil celkem slušeně, ale jeho střela zase zkrachovala na
výběrně chytajícím Filipovi Pospíšilovi. Mohlo se potvrdit nedáš dostaneš. Marek Vinkler
dostal míč za obranu a upaloval sám na Karlíka. Kája ho pohledem naprosto rozhodil, takže
se Marek neodvážil jít do kličky a radši z vápna vystřelil. Bylo to pro nás dobré řešení, jeho
střela šla vysoko nad. Hru jsme potom ještě více otevřeli a snažili se vstřelit gól. To bylo sice
fajn, ale propadli jsme pak v obraně. A kluci z Bělkovic toho chtěli využít.
Nejprve tedy dostal jejich tréňa červenou kartu za protesty. Vadilo mu, že nebyl vyloučen
Ondra za faul. Tady koukněte na video, které mají Bělkovice na youTube
(https://www.youtube.com/watch?v=Qw5z28lPnuc ) a udělejte si názor každý sám. Za nás
červená nene.
No každopádně, jak mile opustil pan Sklenář lavičku, tak mohli dát domácí hned gól.
Náhoda? Bělkovice rozjeli rychlý protiútok. Z pravé strany postupoval sám na naši bránu
Onyshchenko Volodymyr. Ten má aktuálně určitě lepší formu, než jeho reprezentační kolega
Mudryk. Naštěstí to nepotvrdil. Karel jeho střelu vyrazil na břevno. V tomto čase to bylo
nahoru dolů. A když to předtím bylo dolů, tak teď to muselo být nahoru. V 73. minutě si
naběhl na průnikovou přihrávku do vápna Rejža, balón ale skončil kousíček vedle tyče
domácí brány. Hektické minuty završili v 78. minutě domácí opět brejkem. Zase u toho byl
domácí Onyshchenko a zase zvonilo břevno. Brána dál od bazénu byla prostě špatně
postavená, to ať nám nikdo netvrdí, že ne.
V poslední destiminutovce jsem v podstatě vše vrhli do útoku a v obraně nechali skoro
samotného Kubu. Asi to nebylo úplně nejrozumnější, protože nás to vytrestalo. V 88. minutě
jsme ztratili míč před vápnem soupeře. Kluci z Bělkovic ho nazdař bůh odkopli. K překvapení
všech, ale míč neskončil za plotem, ale na levé straně hřiště. Domácí Jan Lang na nic
nečekal a vyrazil za míčem. No a teď je potřeba připomenout si fyziku ze základní školy.
Jakub Stloukal se k míči také rozběl. Kuba vytvořil osobní rekord a vyvinul rychlost 15 km/h.
Míč měl od sebe vzdálený 15 metru. Z druhé strany vyrazil právě Jan. Jan běžel rychlostí 30
km/h a míč byl od něho vzdálený 28 metru. Pokud použijeme jednoduchý vzoreček t=s/v, tak
zjistíme, že Jan ukázal Kubovi záda a upaloval sám na naši bránu. Při zakončení nedal
Kájovi bráně šanci, 1:0.
Těsně před koncem zápasu jsme mohli ještě srovnat a vybojovat alespoň bod. Rejža poslal
na domácí bránu střílený centr, který brankař vyrazil kam jinam než na břevno. Balon se
odrazil k Fandovi a ten ho pohotově vracel do vápna. Tam si ho ale sebral Filip Pospíšil a
zachránil tak tři body pro domácí.
Místo toho abychom zápas v klídečku rozhodli už v prvním poločase a získali tři body, tak
jsem si to v klídečkou nepřesným zakončením zkomplikovali a nakonec prohráli 1:0. Je to
naše druhá prohra v řadě. Prohrát dvakrát po sobě, to už se nám nestalo několik let. Je to
smutná série, snad se nebude prodlužovat. Bělkovice ukázali hlavně ve druhém poločase
velkou bojovnost a odhodlání. V končeném důsledku byli o gól lepší. My jim gratulujeme a
doma jim to pak vrátíme.
Díky všem fanouškům za super atmosféru.