V neděli odehrál náš A-tým první venkovní zápas sezony 24/25. Zajížděli jsme k nováčkovi soutěže SK Radslavice.
Nebudu vás napínat, moc dobře to nedopadlo. Neděle byla nepovedená už od začátku. Když
si chtěl dát Matěj Krbeček na snídani jogurt, tak zjistil, že už jsou všechny snězené.
Michalovi Nguenovi se na festivale opil řidič, takže se nezvládl na zápas dopravit. Dostavit se
na zápas málem nezvládlo ani naše mužstvo. Při čekání na autobus, který nás měl odvést,
se ukázalo, že pan řidič, má řidičák a tak, ale bohužel nemá klíče od autobusu. To je docela
problém, když chcete autobusem odjet. Narychlo jsme tedy naskočili do aut a vyrazili do
Radslavic.
Hřiště v Radslavicích bylo perfektně nachystáno, chyběl nám klasický útočník, který by
uhrával dlouhé balóny, takže jsme se chtěli prezentovat rychlou kombinací po zemi. I když
útočníka máme, tak nám nakopávat stejně moc nejde. V prvním poločase se nám kombinace
dařila, nějak extra rychlá teda nebyla, ale na balónu jsme byli častěji, než soupeř. Ten se
soustředil na hlubokou obranu a rychlé protiútoky. V kabině jsme kladli důraz na to, ať do
zápasu vstoupíme hned s úvodním hvizdem. Někteří naši hráči mají problém se chytit od
začátku zápasu a déle se do toho dostávají. Tomu jsme chtěli předejít. To se nám podařilo
tak, že už v 7. minutě jsme prohrávali 1:0. Před našim vápnem jsme nedůrazně odkopli míč,
který sebral domácí záložník, rozehrál do levého křídla, odkud přišel přesný přetažený centr
na Strnada Filipa a ten se před prázdnou bránou hlavou nemýlil. Domácím vedení vydrželo
jen osm minut. V 15. minutě jsme po pravém křídle rozehráli kombinační akci, na přízemní
centr do vápna si naběhl Tomáš Režný. Klučina z Radslavic ho za pomocí faulu nepustil ke
střele, a tak jsme zahrávali penaltu. K exekuci se postavil František Henkl, trefil přesný střed
brány a bylo vyrovnáno 1:1. Obrázek hry do konce poločasu pak byl stejný. FKR byly
zalezlé před vlastním vápnem a čekali na naši chybu v rozehrávce. My si vypracovali několik
gólových příležitostí, které jsme, ale nekvalitně zakončili. Dvakrát hlavou z bezprostřední
blízkosti netrefil bránu Matěj Krbeček. Jednou z toho bylo břevno, podruhé to letělo někam
k udírně. Velkou příležitost měl také Víta Koplík, ten si našel přihrávku hlavou od Rejži na
malém vápně soupeře, ale jeho olej dokázal domácí brankář vyrazit. Domácí se příliš často
na naší polovinu s míčem nedostali, ale když už se jim podařilo dostat ke střele, tak z toho
byla střela nebezpečná. Dvakrát vytahoval pumelici domácích Patrik Axman na roh.
Protože ani jedno mužstvo své šance neproměnilo, tak se šlo do kabin za nerozhodnutého
stavu.
Tempo hry ve druhém poločase z obou stran opadlo. Velikost hřiště v Radslavicích a
globální oteplování na tom jistě měli svůj podíl. V 50. minutě jsme si připravili další gólovou
příležitost. Víta dostal přesný centr do vápna soupeře. Bohužel hlavou z penalty přestřelil.
Hlavičky nám poslední dobou příliš nejdou. Zvážíme, jestli neposlat kluky na nějakou masáž
čela anebo přeměření obvodu lebky. V 68. minutě došlo v našem týmu k dvojnásobnému
střídání. Do hry naskočil Dvořák Radim a René Lejsek. Opačným směrem odešel Michal
Korec a Jahoda Pavel. V té době se hrálo převážně uprostřed hřiště a žádnému z mužstev
se nedařilo dost k nějaké větší příležitosti. První příležitost domácích přišla v 75. minutě. A
byla to šance obří. K tečované nahrávce s v našem vápně dostal Jakub Hotěk. Před
prázdnou bráno měl naštěstí míč na dlouhou nohu, a tak nedokázal přesně zakončit. Navíc
to vypadlo, že se při pokusu o zakončení zranil. V 77. minutě jsme po třetí střídali, na hřiště
naskočil Tomáš Hloušek, který nahradil Frantu. V 78. minutě jsme se mohli ujmout vedení
my. Pozornost domácího brankaře vyzkoušel ze dvacetipěti metrů Radim Dvořák, jeho
pěknou střelu domácí brankář vyrazil na roh. V 81. minutě pak viděl Stoklásek Ondřej druhou
žlutou kartu. Zamířil tak předčasně do kabin. Ondra doplatil na to, že si chtěl strašně moc
povídat, ale pan Rozhodčí tak upovídaný nebyl a chtěl mít svůj klid. Taková červená karta
by se třeba hodila někomu i doma. Každopádně my od 81. minuty tak hráli v početní
výhodě. Zahráli jsme to ale jako úplné jitrnice. Místo toho abychom rychle kombinovali, míč
drželi na zemi, soupeře rozběhali a vytvořili si nějaký tlak. Tak neustále hloupě faulovali a
Radslavice jsme tak pustili k několika standardním situacím a hru sami neustále kouskovali.
Nakonec nás domácí za to i po trestali. V 88. minutě po našem dalším zbytečném faulu,
nakopli z vlastní poloviny domácí míč k našemu vápnu, tam ho prodloužili za naši obranu,
k němu se nejrychleji dostal klučina z Radlsavic, nastřelil kolem našeho obránce míč k nám
do vápna a tam Tomáš Horák se štěstím dotlačil balón do naší sítě. Do konce zápasu už to
byla z naší strany křeč a nic kloudného jsme již nevyprodukovali. Zakončili jsme tak
nepovedenou neděli prohrou u nováčka soutěže 2:1.
Radslavicím gratulujeme k vítězství, hráli účelový fotbal, který na nás stačil. My si tak
připomněli po více jako roce, co to je prohra. Doufejme, že to bude pro naše hráče budíček,
protože s takovouto hrou se vyhrávat nedá. Je potřeba vrátit se k tomu, co nás zdobilo a co
nám jde. Děkujeme všem fanouškům, kteří nás přijeli podpořit. Šanci napravit si reputaci
budeme mít v sobotu doma, kdy k nám zavítají Kovalovice. Tak se uvidíme tam.