V sobotu odehrálo naše Ačko poslední domácí zápas. Přijel k nám úplně poslední celek
tabulky TJ Sokol Plumlov. Ten má zatím pouze tři body ze zápasu proti Novým Sadům B.
My jsme proti Sadům prohráli, takže kluci z Plumlova byli jasní favorité. Navíc hosté přivezli
ještě „zkušenější“ manšaft než máme my. A to už musí být pořádně zkušený tým. Pokud
někdo neznalý šel v Hlubočkách na houby, zabloudil a přišel na naše hřiště, tak si musel říct
„téééda, na tom hřišti je ale zkušených borců“.
Náš brankař Patrik Axman do zápasu oblékl dlouhé kalhoty a dobře udělal. Prvních dvacet
minut jen postával a koukal, jak kombinujeme na polovině soupeře. Viděl, že do nějakých
šancí se dostáváme. Z dálky rozeznal, že většinou střílí Tomáš Režný, ale také poznal, že
Tom moc přesně nemíří. V tu dobu už ho z toho postávání trošku bolely nohy, tak si čapnul.
Ve 22. minutě si všimnul, že k pumelici z dvaceti metrů napřahuje Radim Dvořák. Radimova
střela mířila asi deset metrů vedle brány, ale naštěstí pro nás, ji ve vápně klučina v zeleném
tečoval na úplně volného Michala Korce. Ten se zachoval extrémně efektivně, což Paťase
hodně překvapilo, a míč poslal z první do odkryté brány. Patrik tak mohl chvilku poskakovat,
radovat se a rozhýbávat nohy. Potom zase pár minut postával a znuděně koukal na další
naši trpělivou kombinaci u vápna soupeře. Přemýšlel o tom, že už by si rád sednul. Koukal
na hodiny, kdy tak asi bude poločas. Z myšlenek ho vytrhnul řev hostujícího fanouška, který
křičel na Matěje Krbečka, že ho zmlátí klackem. To mu přišlo docela zajímavé, ale nijak více
to neřešil a vrátil se k myšlenkám o poločasové přestávce. Rozhodčí chvilku na to písknul, a
tak si mohl jít Patrik zaslouženě odpočinout.
V poločase se řešilo, že by bylo fajn dát víc gólů ať můžeme prostřídat, a tak vůbec.
Patrik si tak šel zase stoupnout do brány, tentokrát na druhou stranu, takže aspoň mohl
sledovat udírnu a kiosek. Viděl, že se chystá i gril, takže bude asi nějaká dobrota po zápase.
Zrovna, když už byl gril na místě a začalo se něco vybalovat z bílé krabičky, tak mu do
výhledu vběhnul Rejža. Ten z pravé strany poslal nádherný centr pod sebe do vápna. Tam
si ho na penaltě našel Michal Korec a z oleje trefil ve 46. minutě svůj druhý gól. Kory dal dva
góly v jednom zápase? To je fakt mazec, ale co bylo v té bílé krabičce? Patrik vědět, že
Ondra Goldscheid má po zápase oslavu třicetin. Už tedy také patří k těm „zkušeným“ a určitě
si připravil nějaké super pohoštění. To musela být ta bílá krabička. Paťas si opět čapnul a
říkal si co ten Ondra má tedy nachystané? Když má tu oslavu, bylo by fajn, kdyby dal gól.
Kouknul na hodiny a zrovna běžela 57. minuta, jeho spoluhráči předvedli pěknou kombinaci.
Před vápnem Plumlova si několikrát rychle vyměnili balón. Na konci této akce, dostal Ondra
míč proti noze a trefil přesně za háčky, 3:0.
V 62. minutě nastalo pro Patrika v zápase zatím nejhorší období, vystřídal Matěj Krbeček, do
hry naskočil Nguyen Michal. Paťas přemýšlel kolik toho jídla na grilu může být, snad tam
Matěj hned nepůjde a nezačne jíst. Pozorně tedy sledovala, jestli si Matěj sedne na střídačku
a zápas dokouká. Matěj zůstal na střídačce i proto že mu hrozilo, že dostane klackem.
Po nějakém čase, kdy bylo jisté, že Matěj zůstane, se Patrik vrátil k myšlenkám na fotbal a
všimnul si, že Míra Sekela běhá v útoku. To bylo docela divné, protože normálně hraje
stopera. Míra si v 70. minutě doběhnul až do vápna, kde ho přesným centrem našel Ondra a
Míra trefil krásně hlavou gól na 4:0. Protože měl předzápasem trošku bolístku, tak po
oslavách gólů vystřídal za Lukáše Vystřčila. Patrik věděl, že u Míry má jistotu, že na jídlo
hned nepůjde, takže střídání nevěnoval zvýšenou pozornost. Do 77.minut tak trošku
poskakoval a pak ho Frýdža vystrašil znova, ze hřiště stáhnul hladového Koryho a Michala
Koupila. Do zápasu poslal Tomáše Hlouška a svou premiéru za A-tým si mohl odškrtnout i
Grauer Jiři. V 88. minutě jsme ztratili míč před vápnem soupeře a ten se z této chyby
propracoval až k prvnímu rohu v zápase. Patrik měl už ztuhlé nohy. Takže když kluci
v zeleném zahráli roh fakt pěkně, a přesnou hlavičkou rozvlnil síť naší brány Kolařík Michal,
tak se Paťas jen ohlédl, 4:1. Mohlo nás tak mrzet, že jsme opět nezvládli vzadu uhrát nulu.
Když už se konečně schylovalo k finálnímu hvizdu. Tak Tomáš Hloušek zabojoval o balón a
díky jeho bojovnosti utíkal z půlky hřiště sám na bránu Rejža. Patrik moc v gól nevěřil, Tom
měl v zápase už hodně příležitostí a dnes mu to tam prostě nepadalo. Tentokrát to bylo ale
jiné, Rejža zahrál Messiho, domácím fanouškům po dlouhé době připomněl lobík a s
přehledem přehodil brankáře. Paťas tomuto krásnému gólu zatleskal, a to bylo to poslední co
v zápase udělal. Konečné skoré tak bylo 5:1.
Získali jsme povinné tři body. Mrzet nás může, že i tentokrát jsme dokázali inkasovat gól.
Jinak to byla sobota bez problémů. Teda jeden problém tu byl, když se Ondra pokoušel
večer zapálit ohřívač, tak mu pět lidí říkalo, že má prázdnou bombu. Ondra si stál za svým,
že bomba je plná. Postupně se většina lidé z chladného venku přesunula do vyhřátého
kiosku, no a v ten moment Ondra vyměnil bombu a ohřívač jako zázrakem začal fungovat.
Tuto scénku už Paťas sledoval s plným žaludkem a úsměvem na rtech.
Všem našim fanouškům, kteří se přišli podívat děkujeme a těšíme se na vás zase příště.
Děkujeme i hostujícím fanouškům, jen možná příště nechte klacky doma.
FK Hlubočky – TJ SOKOL Plumlov
5:1 (1:0)
Detailní info o zápase zde
