Náš A-tým má na jaře zatím výkony jako na houpačce, a protože minule jsme byli co se týče
herního projevu hodně dole (dalo by se říct, že se houpačka utrhla), tak tento víkend jsme se
vyhoupli.
Mužstvo z Kožušan je snad jediný tým, který má „zkušenější“ soupisku než my. Před
zápasem jsem si tedy řekli, že chceme hrát aktivně a soupeře uběhat. Možná to zní jako
v tip, ale to byl opravdu náš plán. V podstatě se nám to i podařilo. Už se nesmějete co. První
poločas jsme začali aktivně a byli více na míči. Soupeře jsme v podstatě do žádné šance za
prvních čtyřicetpět minut nepustili. Naopak na naší útočné polovině bylo celkem živo. Vytěžit
jsme ale dokázali pouze jeden gól. V 16. minutě poslal Martin Auffarht dlouhý míč za obranu
na rozběhlého Tomáše Režného. Ten akci ještě vyšperkoval a před prázdnou branou našel
volného Míru Sekelu. Mnoho našich hráčů by mělo s takovým zakončením problémy, ale
Míra ne. Ten zkušeně zakončil doprostřed brány a my tak šli do zaslouženého vedení 1:0.
Do konce poločasu jsme ještě nějaký góleček malinkatý mohli přidat, ale buď jsem situaci
špatně řešili anebo jsme špatně postavili bránu. Jak jinak si vysvětlit, že Matěj Krbeček trefil
při svém pokusu z poza vápna pouze břevno? Brána byla moc v zemi!
I do druhého poločasu jsme naskočili aktivně. Chtěli jsme co nejdříve přidat druhý gól a
zápas rozhodnout. Zbytečné drama nemá nikdo rád. To se nám mohlo podaří v 54. minutě.
Po standardní situaci kluků v zeleném jsme rozjeli rychlý brejk, Matěj zatáhal balón a z poza
vápna vystřelil, jeho střelu vyrazil kluk v modrém na dobíhajícího Rejžu. Bohužel Toma
podle jeho vlastního vyjádření bránící hráč vytočil (fyzicky, ne slovně, i když to možná také),
a tak prázdnou bránu netrefil. V 74. minutě jsem sice nedali gól, ale stalo se to, na co mnoho
fanynek čekalo několik měsíců. Na hřiště naskočil František Henkl, ticho fanoušků, kteří ho
po zranění na hřišti přivítali bylo ohromující. Rozhodčí si toho všimnul, tak ho ještě jednou za
lajnu vrátil a fandům dal druhou šanci. Ani tentokrát žádné podprsenky na hřiště nepřiletěli,
ale dva fanoušci zatleskali. Nejspíše ale tleskali odcházejícímu Tomáši Hlouškovi, který
zahrál opět dobrý zápas. Fanda na hřišti moc dlouho nepobil a už mohl skórovat. Teď je
potřeba se vrátit trošku v čas. Než se František zranil, tak si docela dobře rozuměl
s Matějem, ten mu většinou adresoval nějakou přihrávku do velké šance, Fanda si balón
zpracoval a pak šanci zahodil. Teď zpět k zápasu, Fanda dostal přihrávku do šance od
Matěje, balón si zpracoval a šanci zahodil. Tentokrát odezva fanoušků byla „tvl kam to letí?“.
Už už to vypadalo, že se zápas dohraje poločasovým výsledkem, ale v 90. minutě jsem se
dostali k rohovému kopu. Odražený míč si na hranici velkého vápna zpracoval Míra, jako
Ronaldinho si ho přehodil z pravé nohy na levou a krásně trefil k tyči. Míra tak dal svůj druhý
gól v zápase a ukázalo se, že taktika dát obránce do útoku byla správná. Před samotným
koncem zápasu se ještě stal incident s balónem a řekou, ale tím vás nebudu zatěžovat.
Zdiskreditovalo by to jednoho našeho hráče. Takže konečný výsledek byl 2:0.
Ze zápasu máme spoustu pozitiv, po dobrém výkonu jsme zaslouženě vyhráli. Vrátil se
Fanda, naskočil Tomáš Hanyk, dobře zahráli mladí a vzadu jsme udrželi nulu. Jedinou černou
kaňkou na sobotním zápase tak bylo zranění našeho kapitána Marka Goldscheida, který
musel kvůli poranění třísla opustit hřiště již v prvním poločase.
Na celý zápas se můžete podívat zde
Všem fanouškům, co přišli děkujeme. Uvidíme se zase v neděli na výjezdu do Želátovic
