Doma s Kovalovicemi

V sobotu odehrálo naše A-mužstvo třetí kolo soutěžního ročníku 24/25. Na našem stadionu
jsme hostili Sokol Kovalovice.
Poslední vzájemný zápas na našem stadionu skončil nerozhodně 3:3. Před zápasem oba
trenéři počítali nějaké ztráty. Kovalovicím chyběl Filip Rybovič. Nám chyběli bratranci
Goldscheidové, oba mají problémy s achilovkou. To bude asi něco rodového. Jakub Stloukal,
který radši místo zápasu šel na svatbu své sestře. Do kabiny nedorazil ani René Lejsek.
Poslední absencí v našem týmu byl Pavel Jahoda, ten naskočil do zápasu našeho B-týmu a
na druhé utkání se již necítil.
Když někdo nehraje, tak musí hrát někdo jiný, to dá rozum. Ještěže máme naši místní
vymazlenou La Masia Academy, která dokáže produkovat kvalitní hráče. Do základní sestavy
A-týmu tak dostal poprvé šanci naskočit, na pozici stopera, sedmnáctiletý Moravec Ondřej. A
zvládl to dost dobře. Po více jako půl roce se po zranění do základní sestavy vrátil Radim
Dvořák. No, takže máme sestavy a co zápas? Po úvodním losu stran, měl největší radost
z našeho týmu Martin Auffahrt. Věděl totiž, že celý zápas odehraje v klidu ve stínu, Na rozdíl
od jeho spoluhráčů, které čekal neúprosný pařák. Bylo to asi něco jako, když ležíte na pláži
na ručníku, protože nemáte peníze na lehátko a koukáte na Martina, který si v klidu zaplatí
deštník za 50 euro a čte si pod ním knížku.
První gólovou příležitost zápasu měl na kopačce ve čtvrté minutě Michal Nguyen. Naběhl si
za obranu soupeře, kam dostal nahrávku vzduchem, bohužel prý mu svítilo strašně moc
sluníčko do očí, takže míč špatně trefil. Jeho slabounkou střelu brankař v klidu sebral do
rukavic. Michal svou první velkou šanci neproměnil. V desáté minutě jsme se mohli poprvé
radovat ze vstřeleného gólů. Rozehráli jsem rychle na krátko trestný kop, přišel prostrčený
míč do vápna hostů opět na Michala, který stál tentokrát ke slunci zády, takže s přehledem
míč zpracoval a prostřelil brankaře. Bohužel stál zády i k pomeznímu rozhodčímu, takže si
nevšiml, že už několik vteřin signalizuje offside. Pravidla jsou neúprosná a gól neplatil.
O tři minuty později se dostali do velké příležitosti v prvním poločase kluci z Kovalovic.
Rozjeli rychlou akci po pravé straně. Hostující Dušan Židlík poslal po zemi střílený balón, na
který si naběhl do rohu malého vápna Pavel Otáhal. Naštěstí pro nás Pavel zamířil k autové
čáře. Hra se pak odehrávala převážně na polovině soupeře. V 18. minutě mohl skórovat Míra
Sekela, který se dostal po rohovém kopu k odraženému balónu. Jeho střelu pěkným
zákrokem chytil Vít Švec. Z rohu zahrozili i hosté. Do míče se akrobaticky opřel Kovalovický
Růžička. Jeho střela, byla ale hodně nepřesná. Vlastně jsem to tu ani nemusel zmiňovat. Ve
27. minutě jsme měli další velkou příležitost my. Na malém vápně soupeře si našel míč
Tomáš Režný, hostující brankař ale dobře vyběhnul, Tomovi nenechal žádné volné místo a
nechal se nastřelit. Pak byla přestávka na pití, kterou jsme všichni kromě Martina Auffahrta
potřebovali. Nevím, co nám Frydža míchá do pití, ale po této pauze začaly konečně padat
góly. Teda předtím jsem ještě nějaké šance nedali. Do dobré příležitosti se dostal Aufik,
který jako jediný hráč se suchým dresem zpracoval na vápně průnikovou přihrávku, ale
zamířil pouze do boční sítě. Pak jsme měli trestńák, ale ta střela nestojí za popis. No a pak
to tam konečně ve 33. minutě padlo. Pro hosty smolný gól. Tomáš Kantor na chvíli
zapomněl, že hraje za Kovalovice a ne za nás. Při snaze odkopnout míč, našel přesnou
přihrávkou na vápně úplně volného Víťu Koplíka. Víťa akci ještě vyšperkoval a před prázdnou
bránu nabídl gól Rejžovi. Ten nabídku přijal, 1:0. Téměř okamžitě jsme mohli přidat druhý
gól. František Henkl , dostal pěknou průnikovou nahrávku a utíkal z půlky hřiště téměř sám
na brankaře. Po levé ruce měl ještě nabíhajícího Víťu, který už přemýšlel, jak to oslaví, až se
trefí do prázdné brány. Kdybychom nevěděli, že má Fanda sestru, tak si budeme myslet, že
je jedináček. Protože se prostě o balón rozdělit nechtěl. Místo toho počkal na nabíhajícího
protihráče, kterého se pokusil zaseknout. Ne jednou, ale dvakrát, no a pak ho trefil balónem.
O minutu později už byl rozdíl přeci jen o dvě branky. Aufik se vyšvihl s centrem jako z FIFI,

ve vápně našel přesně Víťu, který se hlavou tentokrát nemýlil. 34. minuta stav 2:0. Do konce
poločasu se pak ještě mohl trefit Matěj Krbeček, i když tomu, že se trefí levou nohou stejně
nikdo nevěřil a podle předpokladu to i dopadlo. Jeho střela z hranice velkého vápna skončila
vedle hostující brány. Stejně jako první, tak i poslední šanci první půle pak měl Michal.
Naběhl si za obranu soupeře, kam dostal nahrávku vzduchem, bohužel prý mu svítilo strašně
moc sluníčko do očí, takže míč špatně trefil. Jeho slabounkou střelu hlavou brankař v klidu
sebral do rukavic. Michal svou druhou velkou šanci neproměnil.
Vidíte, že se toho v první poločase stalo dost. Ve druhém se toho stalo také dost. Ale už to
zkrátím. Ať můžete zase utíkat, tak pojďme na to. Hned na začátku druhé půle mohl přidat
náš třetí gól Míra. Po rohovém kopu se nejrychleji zorientoval ve vápně soupeře, našel si
propadený míč, ale nártem bránu přestřelil. Tempo pak trošku opadlo, domácí i hosté už byli
z velkého horka vyřízení. Hru jsme v klidu kontrolovali a kombinovali kolem středového
kruhu. Další šanci jsme měli v 50 minutě. Na přihrávku mezi stopery si naběhl Víťa Koplík, namířil si
to k bráně soupeře, při střele se mu ale splašila noha, míč špatně trefil a střela letěla daleko
od brány. V 58 minutě mohl vstřelit gól Aufik. Rejža ho našel prostrčenou přihrávkou na
šestnáctce Kovalovic. Martina ale vychytal nejlepší hráč hostů. V 66. minutě šli Kovalovice
do deseti. Martin Růžička dostal druhou žlutou kartu. Martin byl vyloučen, protože nás málo
sleduje. Kdyby si splnil domácí úkol a podíval se, jak hrajeme, tak by věděl, že Matěje
rozhodně faulovat nemusí a je lepší ho nechat běžet samotného na brankaře. Také by mohl
počítat s tím, že by z toho byl kvalitní brejk. To on ale nevěděl, a tak Matěje před vápnem
zbytečně sestřelil. Řekl bych že aspoň stihl teplou vodu, ale v sobotních podmínkách si
všichni přáli spíše vodu studenou. Teda až na Aufika, ten si nejspíše doma napustil vanu. Ze
hřiště také odešel Radim Dvořák, které ho nahradil Michal Korec. Po vyloučení se obraz hry
nijak nezměnil. Někteří naši hráči až doma zjistili, že soupeř dohrával v deseti. Nechci
jmenovat. V 70. minutě jsme dali další gól z offside. Víťa dostal krásný míč na hlavu, bohužel
o vlas si nepohlídal offside. V 75. minutě se do velké šance dostal Michal Nguyen. Tentokrát
zakončoval levou nohou. Fanoušci ho ale nejspíše oslnili mobilem. Michal svou třetí velkou
šanci neproměnil. V 85. minutě naskočil na hřiště Tomáš Hloušek, ten nahradil Matěje
Krbečka. Tom mohl dát chvíli po svém příchodu na hrací plochu gól. Jeho samostatný nájezd
ale opět zlikvidoval hostující Švec. Jestli šije, jako chytá, tak si u něj objednáme kopačky.
Poslední příležitost na vstřelení gólu v tomto zápase měli hosté. Přetažený centr si v našem
vápně zpracoval Jakub Ševeček, ale jeho střela z half-oleje pouze málem zlomila naše
břevno. Při posledním hvizdu rozhodčího tak na tabuli svítil stav 2:0

V utkání jsme byli po většinu času lepším týmem a tři body jsme si pohlídali. Mrzet nás
můžou neproměněné příležitosti, které nás v dalších zápasech mohou vytrestat, stejně jako
v Radslavicích. Radost nám udělali i mladí hráči, kteří do zápasu naskočili a zahráli dobře.
Naši fanoušci tak můžou být tento víkend spokojení, za to můžeme poděkovat i Kovalovicím.
Ti se snažili hrát aktivní fotbal a nebyli zalezlí na vlastní polovině. Takže bylo oboustranně na
co koukat. O to je naše výhra cennější.
Takže všem, co se přišli kouknout moc děkujeme, ti co nepřišli, tak jsou ostudy. Uvidíme se
zase o víkendu.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *