Ahoj, takže v neděli odehrálo naše A mužstvo těžký zápas na Nových Sadech, proti silnému domácímu béčku. FK Nové Sady B, letos ještě neztratili ani bod. Pokud jsme chtěli uspět, museli jsme předvést daleko lepší výkon než v posledních zápasech. Pozitivní bylo, že se vyléčili téměř všichni hráči, kteří měli minulý týden kašlíček.
Výjimkou byl pouze Ondra Goldscheid, ten byl nemocný před 14 dny, minulý týden byl zdravý a teď ho to zase chytlo. Takže podle této posloupnosti by měl být příští týden v pořádku. Do zápasu ale nastoupil i se soplíkem. V základní sestavě nechyběl ani Pavel Jahoda, který má sice zašitou nohu, ale co doktor nevidí, to srdce nebolí. Do týmu se po nemoci vrátil i Míra Sekela. Posledním navrátilcem do sestavy byl Matěj Krbeček. Naopak na zápas nevycestoval Radim Dvořák, který stále lečí zraněné koleno. Na zápas vycestoval, ale pozdě Michal Koupil. Ten zaspal a mamka mu pak zapomněla napsat omluvenku.
Do zápasu jsme vstoupili aktivně a domácí jsme přitlačili na jich polovině. I když soupeř byl o dekádu mladší, tak naši „méně mladí“ hráči působili pohyblivějším dojmem. V úvodu utkání se do několika slibných příležitostí dostal Ondra. Bohužel sopílek, kašlíček nebo možná nohy mu nedovolili přesně zakončit.
I tak jsme se mohli radovat už v 7. minutě. Jeden ze svých nejhezčích gólů v kariéře vstřelil František Henkl. Domácí chtěli zahrát malou domů, kterou Fanda zapresoval. Klučina v bráně se rozhodl, že prostřelí Fandovi žebra. Bohužel pro něj se balon od Fandy odrazil do brány, 0:1.
Druhý gól jsme přidali o jedenáct minut později. Matěj Krbeček dostal na prostředku hřiště přihrávku od Miry Sekely. Nevěděl, co s balonem, tak vystřelil. Střela všechny včetně Matěje překvapila. Ještě větším překvapením však bylo, že skončila v domácí síti.
Mezi 25. a 35. minutou se pak roztrhl gólový pytel. Nejprve ve 29. minutě Víta Koplík poslal pěknou průnikovou nahrávku na Míru, ten sice z blízkosti brankaře neprostřelil, ale míč se odrazil na úplně volného Tomáše Raženého, který pak neměl z malého vápna problém prázdnou bránu trefit.
Asi minutu jsme se radovali. Radovali jsme se, i když jsme měli bránit. No, a tak se začali radovat i domácí. Ve 30. minutě přišel přetažený centra do našeho vápna a na zadní tyči do brány uklízel úplně volný Martin Zdeněk. Sady snížily na 1:3.
Za pět minut už bylo ale zas veseleji. Rozehráli jsme rychlý brejk po pravé stráně. Přišel centr do vápna, který domácí odrazili pouze na penaltovém puntíku stojícího Rejžu. No a ten se opět nemýlil, 1:4. Rejža se prostě umí dobře postavit.
Ve 37. minutě jsme museli střídat. Dolů šel Marek Goldscheid, kterého trápila achilovka, na hřiště se tak dostal Michal Nguyen. Do poločasu se už skóre nezměnilo. Do kabin se šlo za stavu 1:4.
Začátek druhého poločasu byl pro nás také povedený. V 52. minutě si to Ondra namířil do pokutového území, našel přihrávkou na penaltě Frantu a ten podruhé v zápase vstřelil gól. Za další tři minuty už Franta slavil hattrick. Michal si povodil domácího obránce, našel na vápně volného Frantu a ten obstřelil brankaře 1:6.
Naši hráči se pak zatáhli. Bylo poznat, že ne všichni jsou už v top kondici, a tak nám došla trošku šťáva. Míč na kopačkách ve zbytku poločasu měli více domácí a hrálo se hlavně na polovině hřiště. My se snažili poctivě bránit a vyrážet do protiútoků. Nějaké šance jsme ještě měli, ale většinou zakončoval Marin Auffahrt a to ani přesně nevím jak ty jeho střely popsat. Bylo to něco jako když si třeba šestiletí kluci kopou na plácku za barákem a nechtějí chodit moc daleko pro balon.
Skóre se ještě jednou měnilo. V 69. minutě domácí snížili na 2:6. Rozjeli pěknou kombinační akci po levé straně na jejímž konci úspěšně zakončoval Bittner Tomáš. My mohli do konce zápasu přidat ještě dva góly.
Nejprve v 75. minutě dostal Fanda přesnou přihrávku od Michala a upaloval ze strany sám na brankáře. Michal nelenil pokračoval v pohybu a volal na Fandu „dej mi to, dej mi to před prázdnou, prosííím“. Fanda očkem mrkl na Míšu, a pak balon zakopl. Těžko říct, jestli jsou ještě kamarádi.
Poslední šanci v zápase měl Tomáš Režný. V 86. minutě se postavil k trestnému kopu ze dvaceti metrů. Tom vystřelil, na stadionu se rozprostřelo hrobové ticho, cinkla tyčka a míč se odrazil mimo bránu. Člověk by si řekl, že když Tom hrál za Sady několik let, tak že ví, jak mají postavené brány.
Konečný stav byl pro nás i tak pozitivní, podařilo se nám vyhrát vysoko 2:6.
Hřiště na Sadech bylo perfektně připraveno, takže bylo radost na něm hrát. Nám se konečně podařilo k dobrému výsledku přidat i dobrý výkon. Fanoušci mohli být s naší hrou hlavně v prvním poločase spokojení. Jediné, co nás může mrzet, je další nepříjemné zranění, které nás potkalo. Snad bude Marek brzy zpět. Teď je potřeba doléčit všechna zranění a vyležet všechny nemoci. Již v sobotu nás čeká derby z Bystřicí a tam je potřeba být na 100 % připravený. Děkujeme všem fanouškům, kteří nás přijeli podpořit a také Michalovi Koupilovi, že nakonec přijel.