V posledním zápase sezony 23/24 zajížděl náš tým na horkou půdu do Beňova. Náš cíl byl jasný, a to uhrát druhé místo. Matematika byla jednoduchá, pokud jsme opravdu chtěli být druzí, museli jsme zvítězit. Třetí Chvalkovice hráli doma s Bělkovicema a rozhodně se nedalo čekat, že by nám kluci z Bělkovic nějak pomohli.
Domácí nebyli v ideální sestavě, stejně jako my se ke konci sezony potýkají s řadou absencí. U nás v základní sestavě naskočili dva navrátilci. Tomáš Režný, který měl problémy se svalem a Jakub Stloukal, který měl problémy s agresivitou a dva zápasy stál kvůli červené kartě. Kuba se na zápas moc těšil. Jako jediný byl odpočinutý a plný energie. Na Beňov nemá dobré vzpomínky, protože přesně před rokem si v 9. minutě na jejich hřišti vyvrtl kotník a přišel tak o několik zápasů.
Dnes to, ale bylo jiné, počasí bylo fajn, tráva byla posekaná. Proto si Kuba vyvrtl kotník až v minutě 14. Takže vystřídal, šel se sprchnout, pak se vypotácel na kopec k hospodě a zbytek zápasu dosledoval u piva. Ještě když byl Kuba ve sprše, tak jsme obdrželi gól na 1:0. Domácí nakopli dlouhý balón za naši obranu. Patrik Axman vyběhl z brány, ale u míče byl později než domácí borec Daniel Navrátil, který Patase přehlavičkoval a v pohodě trefil prázdnou bránu. Beňovu radost vydržela pouze dvě minuty.
Ve 21. minutě si střílený centr našel ve vápně Rejža a šajtlí hokejově protečoval z malého vápna míč do brány. Kuba začal pít první pivo a pomalu se za nám chystal Paťas. Ten musel také střídat, protože si natáhl sval. Do brány tak naskočil Radek Holý. Ve 30. minutě sehráli domácí pěknou akci, po které utíkal Miroslav Jánský na naši bránu. Dobíhal ho Aufík, který v rychlostním souboji tahal za kratší konec, a tak šel do skluzu a míč upálil. Byl to sporný okamžik, protože s míčem vzal i domácího hráče. Kluci z Beňova tak chtěli faul a červenou kartu. Aufik nechtěl nic a tvrdil, že to byl čistý balón a hráč pak přes něj přepadl. Rozhodčí dal nakonec za pravdu Aufimu a hru nechal pokračovat.
To se domácím vůbec nelíbilo a do konce zápasu nám to dávali jasně najevo. Prostředí bylo značně nepřátelské. V tu dobu Kuba dopíjel první pivo. Frustrace domácích ještě narostla, protože o pár minutek později, si Míra Sekela naběhl ze stopera na průnikovou přihrávku a v pohodě prostřelil domácího brankáře. Ve 36. minutě jsme tak šli do vedení 1:2. Do konce poločasu se skóre už neměnilo.
V poločase jsme si řekli, že musíme přidat, hrát více po zemi a být méně nervózní. Když jsme se vrátili na hřiště, viděli jsme, že Kuba si nese druhé pivo. Ve druhém poločase se naše hra více zpřesnila a vypracovali jsme si několik brankových příležitostí. Rejža ani Míra ale třetí gól nevstřelili. Nakonec jsme byli po zásluze odměněni v 56. minutě. Broňa Pudil poslal dlouhý přesný míč do křídla na Aufika, ten si ho zalepil a stříleným centrem našel ve vápně Michala Naguyena. Od jeho nohy se míč odrazil do sítě.
V 64. minutě už to bylo o dva góly. Zahrávali jsme rohový kop, domácí míč odrazili na velké vápno, kde ho z první napálil do brány Aufik. Prostřelil vše, co mu stálo v cestě a rozvlnil síť. Domácí reklamovali nějaký faul, ale tentokrát to bylo spíše zbožné přání. Vedli jsme tedy už o tři branky a Kuba si v klidu mohl dát další pivo.
V 68. minutě pak vystřídal Rejža a do hry naskočil Michal Koupil. Beňov působil odevzdaně a zápas se začal více méně dohrávat. Jenže vše se změnilo v 75. minutě. Na hřišti se trošku přiostřilo a Aufik to odnesl zraněním. Protože už jsme využili tři pauzy na střídání, tak jsme nemohli vystřídat a hráli jsme tak o deseti. Domácí ucítili šance se zápasem ještě něco udělat a hnali se více do předu. V 80. minutě pro nás bylo ještě hůře. To se zranil Pavel Jahoda, který sice nešel dolů ze hřiště, ale nemohl běhat. Tak stál jen u půlkruhu a dělal domácím důlek do hřiště. Hráli jsme tak v devíti lidech, plus jeden borec, co se drží za bok, stojí a fandí nám ze hřiště a druhý borec, co pije svoje čtvrté pivo a fandí nám z hospody.
V 83. minutě bylo ještě hůře, domácí snížili na rozdíl dvou branek. Po průnikové přihrávce se k míči dostal opět Navrátil Daniel, obešel Holase a zakončil do brány. Mezi 85. a 90. minutou si pak domácí vytvořili ještě několik dobrých brankových příležitostí, ale několikrát nás skvělým zákrokem zachránil Holas a jednou břevno.
Konec zápasu se naštěstí už blížil. Rozhodčí strkal píšťalku do pusy, Kuba stál ve frontě na pátý kousek a Michal Koupil kopal dlouhý míč za obranu domácích. Tam si na něj naběhl Matěj Krbeček. Zpracoval si ho, vzpomněl si na Ondru a jeho lobíky z jara, vyzkoušel to také, všichni i on sám byl překvapený že se mu to povedlo a míč opravdu dopadl do domácí brány, 2:5.
Rozhodčí pak už na nic nečekal a zápas ukončil. Bohužel domácí i po zápase byli nafučení, někteří hráči odešli do kabin, aniž by nám podali ruku. V kabině si pak udělali ještě větší ostudu, ale to tu řešit nemusíme. Je to škoda, Beňov patřil k sympatickým mužstvům, tentokrát se ale nechali strhnout emocemi. Cože se jim na jednu stranu nedivíme, ale někdy to bylo přes hranu. Každopádně za nás všechno dobré a už teď se těšíme na další společný zápas.Náš tým zaslouženě získal tři body a završil tak velice podařenou sezonu, jak moc podařenou, to si pak povíme v samostatném článku. Děkujeme všem fanouškům a Kubovi, kteří se na nás přijeli podívat a do Beňova nás podpořit. Bylo vás opravdu hodně. Tak příští sezonu zase na viděnou. Ahoj.
